![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
O půlnoci přiběhla udýchaná žena na pohotovostní službu a zaklepala na dveře.
Nikdo se neozval. Zaklepala podruhé. Pak potřetí. Za chvilku zavolala: "Prosím vás, je tam někdo?" Opět žádná reakce. Vyběhla ven. V ordinaci se svítilo. Znovu se vrátila, ťukala, klepala, bouchala a láteřila: "Spíte tam všichni nebo co?" Náhle se otevřely dveře, objevil se muž v bílém plášti a pravil: "Promiňte prosím, sestřičce se udělalo nevolno a já jí musel dávat hofmanské kapky." Paní se ušklíbla a poznamenala jízlivě: "Jo. Vidím, eště vám kouká hofman." ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() | ||
![]() |
![]() | |
![]() |
![]() |
![]() |