 |
 |
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
 |
Taková ta strmá propast, v ní ze skály roste cosi jako silnější větev. Té větve
se jednou rukou drží děda, ve druhé drží knihu a spokojeně si čte. Nahoře se
objeví mladík, lehne si ke kraji propasti a volá dolů: "Dědečku, slyšel jsem, že prý jste kouzelný dědeček!" Děda se jen tak pustí větve, nasliní si prst, obrátí stránku v knize a jak se znova chytá větve, tak akorát povídá: "Kam ty mladý choděj na takový blbosti." |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
  |
 | ||
 |
 | |
 | ||
|
|