![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Potkají se takhle po letech dva kámoši a jeden se ptá druhého, jak se má a tak.
Druhý mu na to říká: "Ale, co ti budu povídat, prostě skvělý, pořád žijeme v líbánkách!" "Po tolika letech? To snad ani není možný!" "To víš, že je - to je samý: polib mi prdel..." ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() | ||
![]() |
![]() | |
![]() |
![]() |
![]() |