![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne:"3"
a všichni se začnou řehtat. Pak se uklidní, a jiný řekne:"5"
a zase se všichni složí smíchy. Vzápětí další řekne:"11"
a vypadá to že smíchy prasknou. Pánovi co sedí naproti je to
divné, tak se jich ptá: "Prosím vás, čemu se to smějete?" "No my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali, a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí." "Aha, a můžu si to taky zkusit?" "Jasně..." Tak pán se nadechne a povídá:"14" ... a nic, ani úsměv. Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný:"9" ... zase nic, koukaj se ne něj divně. Tak vsadí na tutovku a povídá:"3" ... kamenné ksichty. Tak se ptá: "Vždyť jsem nakonec říkal i vtip který se vám předtím líbil, proč jste se nesmáli?" "No když vy to neumíte tak podat." ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() | ||
![]() |
![]() | |
![]() |
![]() |
![]() |