 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Na olympiádě se ve finále volného stylu potkali na žíněnce Rus Medveděv,
nechvalně známý svým speciálním držením zvaným preclík, a český borec Vohrada,
chlápek protřelý životem. Trenér našeho borce před zápasem provádí
instruktáž:
"Pepo, koukej se od něj držet daleko. Jestli se ti jednou dostane na
tělo a chytne tě do preclíku, jseš ztracenej. Ještě nikdo se z toho držení
nedostal!"
Zápas začal. Oba stokiloví borci okolo sebe pomalu krouží, občas zkouší
nenápadné výpady. Pak se najednou Rus vymrštil, plácnul svojí obrovskou tlapou
Pepu přes záda. Tomu se podlomila kolena a Rus už byl za ním a doslova ho
zmáčknul svým obávaným držením. Diváci už jen čekali na hvizd rozhodčího, když v
tom najednou Rus s překvapivým výrazem ve tváři vylétl do vzduchu, plácl sebou
na zem a Pepa mu přistál na hrudi. Protože s dechem vyraženým jedním metrákem
živé váhy se blbě zápasí, rozhodčí odklepl vítězství Pepovi. Ten se ihned po
zápase vymanil z hloučku novinářů a zamířil do šaten. Tam ho trenér zpovídal,
jak se mu povedlo Rusa přeprat. Pepa povídá:
"No, když mě praštil a pak zmáčknul, zatmělo se mi před očima.
Nemohl jsem se skoro hýbat, ale když jsem znovu otevřel oči, přímo u huby jsem
měl koule. Tak jsem trochu pootočil hlavu a vší silou se zakous. A nikdy bych
nevěřil, kolik energie v sobě člověk najde, když se kousne do vlastních koulí!"
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |