![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Jeden západní reportér přijel do Arménie napsat pár naučných reportáží.
V jedné vesnici se seznámil s jedním starým mužem a požádal ho o
nějaké vyprávění z jeho života. Dědeček začne vyprávět: "Jednou, to se mi ztratil osel. Se sousedy jsme vzali nějakou vodku a šli osla hledat. Hledali jsme celý den, nakonec jsme ho našli. Vypili jsme vodku a jeden po druhém jsme toho osla opíchali. Byla to tenkrát strašná legrace." Reportér si uvědomil, že o něčem takovém nemůže napsat článek, a tak poprosil o nějakou jinou příhodu. Tak dědeček povídá: "Jo tenkrát, před válkou, se sousedovi ztratila žena. Vzali jsme vodku a všichni chlapi z vesnice šli sousedovo ženu hledat. Když jsme ji nakonec našli, vypili jsme vodku a jeden po druhém jsme ji ojeli. No to vám byla taková legrace..." Reportér dědečkovi vysvětlil, že o něčem takovém nemůže psát, a zeptal se ho, jestli nemá ve své paměti nějakou smutnou, tragickou vzpomínku. "Jo, jednou, to jsem se ztratil..." ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() | ||
![]() |
![]() | |
![]() |
![]() |
![]() |