![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Na předměstí jednoho města žili vedle sebe Skot a Angličan. Skot měl na zahrádce
dvě slepice a každé ráno vyšel z domu a sebral si k snídani čerstvá vajíčka.
Jednou takhle vyšel ven a kouká, že jedna z jeho slepic snesla své vajíčko u
souseda na zahradě. Vydal se tedy k silnici, že na souseda zaklepe, když v tom
ho vidí, jak vyšel na zahrádku a sebral to vejce. Tak honem běží zpátky k plotu
a volá na něj, že to vejce patří jemu, že ho snesla jeho slepice. Ale Angličan
zas, že je na jeho pozemku a tudíž je jeho. Když se pořád dokola hádali deset
minut, Skot najednou povídá: "Tohle nemá cenu. Víte, sousede, u nás se hádky řeší tak, že se navzájem kopneme do koulí a ten, který se dříve postaví na nohy, vyhrál." Anličan souhlasil, tak si Skot obul své nejtěžší boty a s rozběhem Angličana nakopl. Ten se chytil za rozkrok a třicet minut se v bolestech svíjel na zemi. Pak se konečně vzmužil a vstal. Opřel se o zeď a povídá: "Tak, teď jsem na řadě já, abych vás kopl." A Skot se jen usmál a říká: "Víte co? Nechte si to vejce." ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() | ||
![]() |
![]() | |
![]() |
![]() |
![]() |