 |
 |
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
 |
Mladík na malém městě přijde jednom domů v dobré náladě a hrdě oznamuje
tatínkovi, že se seznámil s jednou moc fajn slečnou a vypadá to na vážnou
známost. Je to prý pekařova dcera. Tatínek si ho vezme stranou a říká: "Víš, synku, musím ti něco říct. Žiju s tvojí mámou už třicet let, máme se rádi, rozumíme si, ale je tu jedna věc. Tvoje maminka nikdy nebyla moc na záležitosti kolem sexu, a tak jsem si já občas dopřával něco bokem. A to je právě ten problém - víš, pekařova Jana, to je vlastně moje dcera, takže si ji vzít nemůžeš." Synek z toho tedy radost neměl, ale vzal to na vědomí. Když o půl roku později přivedl domů na oběd Marii z drogistovy rodiny, tatínek si jej opět vzal stranou a vysvětlil muu, že i tahle slečna je vlastně jeho sestra. Když se to další rok stalo znovu, synek celý nešťastný zašel za maminkou a svěřuje se: "Maminko, to je hrozné, pokaždé, když se seznámím s nějakou dívkou, mi otec řekne, že je to vlastně jeho nemanželská dcera a tedy moje sestra. Co mám dělat?" "Synku, vůbec se nenech rozčílit tím, co tatínek říká. On totiž ve skutečnosti není tvůj otec." |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
  |
 | ||
 |
 | |
 | ||
|
|