![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Malý synek se ptá tatínka, co je to kapitalismus. Tatínek chvíli přemýšlí
a pak začne povídat: "Já jsem živitel rodiny, chlapče, já budu 'kapitalista'. Tvoje matka se stará o rodinné finance, budeme jí říkat 'vláda'. My jsme tvoji rodiče a tak se staráme o tvoje potřeby... tedy ty budeš 'lidi'. Služebná... no budeme jí říkat 'pracující třída'. Tvůj malý bratříček bude... ehmm... 'budoucnost'. Přemýšlej o tom, synku a zítra si popovídáme." Chlapeček toho má plnou hlavu a jde tedy spát. V průběhu noci ho však probudí pláč jeho mladšího bratříčka. Již znaleckým okem obhlídne situaci a zří, že dítko je pokakané. Tak se rozhodne, že půjde za maminkou a oznámí jí to. Když přijde do ložnice rodičů, slyší jen spokojené odfukování a tak se rozhodne mamku nebudit a jde rovnou za služebnou. Už za dveřmi je slyšet podivný hluk, a tak nakoukne klíčovou dírkou a vidí tatínka se služebnou, jak si užívají. Protože je zamčeno, tak se rozhodne nechat to na ráno. Ráno u snídaně říká: "Tati, myslím, že už chápu politický koncept kapitalismu." Tatínek potěšeně vzhlédne a říká, ať mu ho tedy poví, že ho kdyžtak opraví. No a synáček spustí: "Takže... kapitalista spokojeně ojebává pracující třídu. Zatímco vláda spí a mínění lidu je ignorováno, budoucnost je úplně posraná." ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() | ||
![]() |
![]() | |
![]() |
![]() |
![]() |