![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Jeden mladý mnich se rozhodl, že odejde do horského kláštera a podstoupí těžkou
zkoušku mlčenlivosti, která mu dovoluje říci za rok jen dvě slova za deset let.
Po prvních deseti letech jde za otcem představeným. Vejde do kanceláře, otec
přikývne a on povídá: "Mizerné jídlo!" Otec znovu kývne a ukáže rukou ven. Mnich tedy odejde. Uplyne dalších deset let a audience se opakuje, mnich tentokrát říká: "Tvrdá postel!" Konečně po třiceti letech mnich předstoupí před otce se zamračenou tváří a říká: "Odcházím odtud!" A otec se jen tak mírně usměje a povídá: "Ani se nedivím. Co jste tady, pořád si jen stěžujete." ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() | ||
![]() |
![]() | |
![]() |
![]() |
![]() |