 |
 |
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
 |
Čtyři rabíni měli spor. Jeden měl odlišný názor než zbylí tři. Když zase
argumentovali tím, že je to tři na jednoho, ať uzná, že se plete, rozhodl se
obrátit se k Bohu: "Ach Bože! Uvnitř v srdci cítím, že mám pravdu a oni se mýlí. Dej mi nějaké znamení na důkaz toho, že mám pravdu!" Jak to dořekl, na slunečném nebi se objevil temný mrak. Šlehl z něj jeden blesk, zaduněl hrom a pak mrak zase zmizel. Rabín v tom samozřejmě viděl boží znamení: "Viděli jste to? To je Boží znamení! Mám pravdu!" Ti tři se však nenechali přesvědčit, že prý v horkém létě se občas dělají bouřkové mraky. Rabín se tedy znovu začal modlit: "Bože, potřebuji větší znamení, abych je přesvědčil!" Tentokrát se objevily čtyři mraky, ze kterých vyšlehly čtyři blesky a trefily stejné místo na nedalekém kopci. Avšak ti tři zase říkali: "Nestalo se nic, co by se nedalo vysvětlit přírodními zákony!" První rabín zase spustil: "Ó Bože..." Vtom celé nebe zčernalo a ozval se hromový hlas: "MÁÁÁ PRAAVDUUUU!" Rabín si založil ruce v bok a otočil se ke zbylým třem s úsměvem. Jeden z nich ale povídá: "No a? Teď je to tedy tři ku dvěma." |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
  |
 | ||
 |
 | |
 | ||
|
|